21. Inventarizace v prodejně
Inventarizace v prodejně Každá maloobchodní firma, která chce dosáhnout kladného obchodního výsledku musí přijmout vhodný postup kontroly zásob.
Inventarizace – pojem Inventarizaci chápeme jako nástroj řízení a kontroly, představuje zjištění skutečného fyzického stavu majetku a závazků, jeho porovnáním se stavem účetním a vypořádání inventarizačních rozdílů.
Zjišťování fyzického stavu majetku firmy , kterým inventarizace začíná, se nazývá fyzická inventura.
Druhy inventarizace a) Z hlediska rozsahu může být inventarizace: úplná a dílčí
Úplná - se provádí tehdy, jestliže předmětem inventování má být všechen majetek a závazky.
Dílčí je inventarizace v případech, kdy se inventují jen některé druhy majetku a závazků.
Z hlediska času rozdělujeme inventarizace:
1. řádné, u nichž dále rozeznáváme :periodické a průběžné
2. mimořádné
Řádné inventarizace se provádějí podle vypracovaného plánu inventarizací v předem stanovených termínech.
Člení se na inventarizace periodické a průběžné.
Periodické inv. se provádějí obv. najednou u všeho majetku a závazků téže povahy a to k 31.12.roku.
Průběžné inventarizace je možné provádět i několikrát ročně a v takových případech, kdy se evidence zboží, materiálu apod. vede na samostatných skladních kartách, popř. v záznamech nahrazujících skladní karty,
Mohou se provádět po celý kalendářní rok ke kterémukoli dnu.
Mimořádné inventarizace provádíme :
- při organizačních změnách ( vzniku podniku, jeho sloučení, rozdělení, likvidaci),
- při mimořádných událostech (např. po živelné pohromě, vloupání, zpronevěře apod.),
- při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti,
- při změně pracovníka.
Postup při provádění inventarizace Není určen zákonem ani jiným předpisem. Nejčastějším typem inventarizace majetku, který se provádí především v potravinářských prodejnách, je inventarizace zboží a obalů.
Skládá se obdobně jako každá inventarizace ze šesti postupových kroků :
1. Inventura – přesné zjištění skutečného stavu majetku a závazků k určitému dni. Výsledky se zapíší do inventurních soupisů, které podepíše osoba odpovědná za inventarizaci. Z pracovního pohledu můžeme inventuru rozdělit na :
a) fyzickou inventuru – provádí se vážením, měření, přepočítáním hmotného majetku,
b) dokladovou inventuru – podle dokladů : z bankovních výpisů, z knih pohledávek a závazků, z pokladní knihy, apod.
2. Porovnání skutečného stavu majetku a závazků se stavy vykazujícími v účetních dokladech.
3. Zjištění rozdílů mezi skutečností a stavy na příslušných účtech, tzv. inventarizačních rozdílů. Inventarizační rozdíl může mít podobu :
a) přebytku – skutečný stav je vyšší než účetní,
b) manka (schodku) – skutečný stav je nižší než evidovaný stav účetní.
U zásob rozlišujeme :
a) manko do normy přirozených úbytku, které vznikají např. rozprášením, vysušením, rozdrobením, apod.
b) manko nad normu – normy přirozených úbytků (ztrát) se zjistí na základě odborných propočtů či měření.
4. Prošetření a objasnění vzniku tohoto rozdílu s cílem správně určit jeho příčinu a zjistit okolnosti důležité pro posouzení odpovědnosti přímo odpovědného pracovníka nebo jiných osob.
5. Vypořádání inventarizačního rozdílu :
a) účetní – provedení účetních zápisů, jimiž se uvede stav na účtech do shody se stavem skutečným a jsou vyúčtovány do toho účetního období, na něž byly zjištěny (účetní období je 1 kalendářní rok).
b) právní - rozhodnutí o tom, jak se případné manko předepíše k náhradě hmotně odpovědnému pracovníkovi, popřípadě jiné osobě, anebo zda se odepíše do ztrát podniku. O tom rozhoduje vedení obchodní organizace po zjištění příčin manka příp. soud.
6. Návrhy na opatření vedoucí k tomu, aby k rozdílům docházelo co nejméně.
Inventarizační rozdíly, jejich zjištění a vyrovnání Po skončení fyzické inventury porovná inventarizační komise skutečně zjištěnou úhrnnou peněžní hodnotu všech zásob zboží v prodejně s jejich vykazovanou účetní hodnotou v operativní evidenci. Zjistí-li se v porovnání inventarizační rozdíly, je nutné tyto rozdíly vyčíslit v inventarizačních zápisech. Inventarizačním rozdílem je buď manko nebo přebytek.
Manko vzniká tehdy, jestliže skutečný stav, zjištěný fyzickou inventurou, je nižší než vykazovaný účetní stav - manko tedy znamená, že část zásob chybí.
Přebytek vykazuje prodejna tehdy, jestliže naopak zjištěný skutečný stav je vyšší než vykazovaný účetní stav. Ke vzniku všech rozdílů, tj. mank i přebytků, se musí hmotně odpovědní pracovníci vyjádřit. Je nutné zjistit zda jde o manko v rámci norem nezaviněných ztrát, nebo zda manko tyto normy převyšuje. Z toho vyplývá, že rozdíly zjištěné při inventarizaci mohou být zaviněné nebo nezaviněné.
Individuálně prokázané zaviněné rozdíly čili manka se klasifikují jako trestná činnost a pracovník, resp. kolektiv pracovníků je musí v plné výši uhradit. Nezaviněné rozdíly jsou ty, které vznikly jako přirozené ztráty a úbytky na zboží, popřípadě jako drobné krádeže zákazníků. Nezaviněná manka a úbytky se odepisují do výše plánované normy ztrát a úbytků, která je stanovena s přihlédnutím na charakter zboží, výši maloobchodního obratu, formu prodeje apod. Po ukončení inventarizace vyhotoví inventarizační komise protokol tzv. inventarizační zápis, který podepíší členové komise a pracovníci, kteří se zúčastnili inventarizace.
· Inventarizační zápis obsahuje tyto údaje : den a hodinu zahájení a den a hodinu ukončení inventarizace, úhrn inventárních rozdílů, jejich příčiny a návrh na vypořádání, vyjádření hmotně odpovědných pracovníků a jiných osob k výsledku inventarizace, termíny k odstranění závad, podpisy členů inventarizační komise.
Údaje z inventarizačního zápisu se opíší do Inspekční knihy a originál zápisu se přikládá k účetnictví. Kopie originálu zápisu zůstává v knize.
Inventarizaci chápeme jako nástroj řízení a kontroly, představuje zjištění skutečného fyzického stavu majetku a závazků, jeho porovnáním se stavem účetním a vypořádání inventarizačních rozdílů.
Zjišťování fyzického stavu majetku firmy , kterým inventarizace začíná, se nazývá fyzická inventura.
Druhy inventarizace a) Z hlediska rozsahu může být inventarizace: úplná a dílčí
Úplná - se provádí tehdy, jestliže předmětem inventování má být všechen majetek a závazky.
Dílčí je inventarizace v případech, kdy se inventují jen některé druhy majetku a závazků.
Z hlediska času rozdělujeme inventarizace:
1. řádné, u nichž dále rozeznáváme :periodické a průběžné
2. mimořádné
Řádné inventarizace se provádějí podle vypracovaného plánu inventarizací v předem stanovených termínech.
Člení se na inventarizace periodické a průběžné.
Periodické inv. se provádějí obv. najednou u všeho majetku a závazků téže povahy a to k 31.12.roku.
Průběžné inventarizace je možné provádět i několikrát ročně a v takových případech, kdy se evidence zboží, materiálu apod. vede na samostatných skladních kartách, popř. v záznamech nahrazujících skladní karty,
Mohou se provádět po celý kalendářní rok ke kterémukoli dnu.
Mimořádné inventarizace provádíme :
- při organizačních změnách ( vzniku podniku, jeho sloučení, rozdělení, likvidaci),
- při mimořádných událostech (např. po živelné pohromě, vloupání, zpronevěře apod.),
- při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti,
- při změně pracovníka.
Postup při provádění inventarizace Není určen zákonem ani jiným předpisem. Nejčastějším typem inventarizace majetku, který se provádí především v potravinářských prodejnách, je inventarizace zboží a obalů.
Skládá se obdobně jako každá inventarizace ze šesti postupových kroků :
1. Inventura – přesné zjištění skutečného stavu majetku a závazků k určitému dni. Výsledky se zapíší do inventurních soupisů, které podepíše osoba odpovědná za inventarizaci. Z pracovního pohledu můžeme inventuru rozdělit na :
a) fyzickou inventuru – provádí se vážením, měření, přepočítáním hmotného majetku,
b) dokladovou inventuru – podle dokladů : z bankovních výpisů, z knih pohledávek a závazků, z pokladní knihy, apod.
2. Porovnání skutečného stavu majetku a závazků se stavy vykazujícími v účetních dokladech.
3. Zjištění rozdílů mezi skutečností a stavy na příslušných účtech, tzv. inventarizačních rozdílů. Inventarizační rozdíl může mít podobu :
a) přebytku – skutečný stav je vyšší než účetní,
b) manka (schodku) – skutečný stav je nižší než evidovaný stav účetní.
U zásob rozlišujeme :
a) manko do normy přirozených úbytku, které vznikají např. rozprášením, vysušením, rozdrobením, apod.
b) manko nad normu – normy přirozených úbytků (ztrát) se zjistí na základě odborných propočtů či měření.
4. Prošetření a objasnění vzniku tohoto rozdílu s cílem správně určit jeho příčinu a zjistit okolnosti důležité pro posouzení odpovědnosti přímo odpovědného pracovníka nebo jiných osob.
5. Vypořádání inventarizačního rozdílu :
a) účetní – provedení účetních zápisů, jimiž se uvede stav na účtech do shody se stavem skutečným a jsou vyúčtovány do toho účetního období, na něž byly zjištěny (účetní období je 1 kalendářní rok).
b) právní - rozhodnutí o tom, jak se případné manko předepíše k náhradě hmotně odpovědnému pracovníkovi, popřípadě jiné osobě, anebo zda se odepíše do ztrát podniku. O tom rozhoduje vedení obchodní organizace po zjištění příčin manka příp. soud.
6. Návrhy na opatření vedoucí k tomu, aby k rozdílům docházelo co nejméně.
Inventarizační rozdíly, jejich zjištění a vyrovnání Po skončení fyzické inventury porovná inventarizační komise skutečně zjištěnou úhrnnou peněžní hodnotu všech zásob zboží v prodejně s jejich vykazovanou účetní hodnotou v operativní evidenci. Zjistí-li se v porovnání inventarizační rozdíly, je nutné tyto rozdíly vyčíslit v inventarizačních zápisech. Inventarizačním rozdílem je buď manko nebo přebytek.
Manko vzniká tehdy, jestliže skutečný stav, zjištěný fyzickou inventurou, je nižší než vykazovaný účetní stav - manko tedy znamená, že část zásob chybí.
Přebytek vykazuje prodejna tehdy, jestliže naopak zjištěný skutečný stav je vyšší než vykazovaný účetní stav. Ke vzniku všech rozdílů, tj. mank i přebytků, se musí hmotně odpovědní pracovníci vyjádřit. Je nutné zjistit zda jde o manko v rámci norem nezaviněných ztrát, nebo zda manko tyto normy převyšuje. Z toho vyplývá, že rozdíly zjištěné při inventarizaci mohou být zaviněné nebo nezaviněné.
Individuálně prokázané zaviněné rozdíly čili manka se klasifikují jako trestná činnost a pracovník, resp. kolektiv pracovníků je musí v plné výši uhradit. Nezaviněné rozdíly jsou ty, které vznikly jako přirozené ztráty a úbytky na zboží, popřípadě jako drobné krádeže zákazníků. Nezaviněná manka a úbytky se odepisují do výše plánované normy ztrát a úbytků, která je stanovena s přihlédnutím na charakter zboží, výši maloobchodního obratu, formu prodeje apod. Po ukončení inventarizace vyhotoví inventarizační komise protokol tzv. inventarizační zápis, který podepíší členové komise a pracovníci, kteří se zúčastnili inventarizace.
· Inventarizační zápis obsahuje tyto údaje : den a hodinu zahájení a den a hodinu ukončení inventarizace, úhrn inventárních rozdílů, jejich příčiny a návrh na vypořádání, vyjádření hmotně odpovědných pracovníků a jiných osob k výsledku inventarizace, termíny k odstranění závad, podpisy členů inventarizační komise.
Údaje z inventarizačního zápisu se opíší do Inspekční knihy a originál zápisu se přikládá k účetnictví. Kopie originálu zápisu zůstává v knize.
Není určen zákonem ani jiným předpisem. Nejčastějším typem inventarizace majetku, který se provádí především v potravinářských prodejnách, je inventarizace zboží a obalů.
Skládá se obdobně jako každá inventarizace ze šesti postupových kroků :
1. Inventura – přesné zjištění skutečného stavu majetku a závazků k určitému dni. Výsledky se zapíší do inventurních soupisů, které podepíše osoba odpovědná za inventarizaci. Z pracovního pohledu můžeme inventuru rozdělit na :
a) fyzickou inventuru – provádí se vážením, měření, přepočítáním hmotného majetku,
b) dokladovou inventuru – podle dokladů : z bankovních výpisů, z knih pohledávek a závazků, z pokladní knihy, apod.
2. Porovnání skutečného stavu majetku a závazků se stavy vykazujícími v účetních dokladech.
3. Zjištění rozdílů mezi skutečností a stavy na příslušných účtech, tzv. inventarizačních rozdílů. Inventarizační rozdíl může mít podobu :
a) přebytku – skutečný stav je vyšší než účetní,
b) manka (schodku) – skutečný stav je nižší než evidovaný stav účetní.
U zásob rozlišujeme :
a) manko do normy přirozených úbytku, které vznikají např. rozprášením, vysušením, rozdrobením, apod.
b) manko nad normu – normy přirozených úbytků (ztrát) se zjistí na základě odborných propočtů či měření.
4. Prošetření a objasnění vzniku tohoto rozdílu s cílem správně určit jeho příčinu a zjistit okolnosti důležité pro posouzení odpovědnosti přímo odpovědného pracovníka nebo jiných osob.
5. Vypořádání inventarizačního rozdílu :
a) účetní – provedení účetních zápisů, jimiž se uvede stav na účtech do shody se stavem skutečným a jsou vyúčtovány do toho účetního období, na něž byly zjištěny (účetní období je 1 kalendářní rok).
b) právní - rozhodnutí o tom, jak se případné manko předepíše k náhradě hmotně odpovědnému pracovníkovi, popřípadě jiné osobě, anebo zda se odepíše do ztrát podniku. O tom rozhoduje vedení obchodní organizace po zjištění příčin manka příp. soud.
6. Návrhy na opatření vedoucí k tomu, aby k rozdílům docházelo co nejméně.