11. Soustava hlavních typů provozních jednotek
Nejběžnější typy provozních jednotek, jejich charakteristika Za nejběžnější typy (druhy) maloobchodních jednotek se všeobecně v našich podmínkách považují :
· specializované prodejny,
· úzce specializované prodejny
· smíšené prodejny
· obchodní domy
· specializované obchodní domy
· supermarkety
· diskontní prodejny
· ambulantní prodejny
· zásilkový obchod
· ale i pojízdné prodejny, automaty, čerpací stanice, boutique či tzv. duty-free-shops, které však nezařazujeme mezi zásobovací systémy maloobchodu, protože jejich podíl na trhu je zanedbatelný nebo mají výrazně specifický charakter v síti (např.čerpací stanice).
Specializované (odborné) prodejny Obchodní činnost těchto prodejen je zúžena na určitou sortimentní skupinu zboží, příp. na necelou skupinu zboží, či několik podskupin zboží příbuzné a souborné poptávky. Ceny zboží jsou vyšší především proto, že častost ( frekvence) spotřebitelské poptávky je nižší a nízko-obrátkové zboží musí hradit náklady na prodej zboží. Náklady na prodej jsou zvyšovány vysokou odborností personálu a rozsahem poskytovaných doprovodných služeb. Prodej ve specializovaných prodejnách klade vysoké nároky na odbornost prodavačů.
Tyto prodejny nachází uplatnění v průměrných ekonomických podmínkách, ve městech s poměrně velkým soustředěním koupěschopné poptávky. Typický prostor pro uplatnění těchto jednotek vytváří zejména centra, regionální nákupní centra a vybavenost městských obytných obvodů. Typickým představitelem této skupiny prodejen jsou v potravinářském zboží např.: maso, chléb-pečivo, v průmyslovém zboží : konfekce, obuv, kosmetika apod.
Úzce specializované prodejny Tyto prodejny představují nejvyšší stupeň specializace sortimentu zboží. Jejich charakteristickým znakem je omezení sortimentu zboží na podskupinu zboží v rámci jedné třídy zboží a jediné podskupiny zboží. Sortiment je velmi úzký se značnou hloubkou, převažuje zboží občasné a dlouhodobé poptávky. Ceny bývají vyšší, prodej je doprovázen specializovanými službami .
-vysoká koncentrace spotřebitelské poptávky Představiteli těchto úzce specializovaných potravinářských prodejen zboží jsou např.: prodejny uzenin, sýrů; v oboru nepotravinářského zboží: prodejna televizorů, prodejna klobouků, kravat, punčoch apod.
-určitý okruh spotřebitelů, jako např.: prodejny prodávající výrobky pro děti do určitého věku, prodejny zaměřující se na domácí kutily, prodejny „ Auto-Sport“, „Potřeby pro zahrádkáře“ „ Myslivecké potřeby “, apod.
Výhodou úzce specializovaných prodejen je, že umožňuje zákazníkům velký výběr ve vzoru (barvě), velikosti, tvaru (konstrukci) apod., čímž jsou vytvořeny podmínky pro uspokojení i nejnáročnějších zákazníků.
Smíšené prodejny Smíšené prodejny jsou typické tím, že prodávají potravinářské i nepotravinářské zboží, to znamená zboží ze dvou souborů tříd zboží. Jsou umísťovány zejména na venkově a v okrajových částech měst.
Nedostatkem je malý výběr (úzký sortiment) co do hloubky, avšak rozsah zboží je velmi široký, protože jsou zde zastoupeny druhy z obou souborů tříd zboží. Přežívání těchto jednotek umožňuje jednak jejich uplatnění ve venkovském prostoru a rozvolněné zástavbě. Možnou a úspěšnější modifikací tohoto typu prodejny je tzv. „kombinovaná prodejna“, která má už širší znaky specializace než čistě smíšená prodejna. Rozsah sortimentu je omezen na jednu třídu zboží, v dalším stádiu na tři až pět skupin zboží téže třídy.
Jsou to většinou potravinářské prodejny se samoobsluhou. U nepotravinářského zboží jsou to prodejny : obuv, kuchyňské potřeby, drogistické zboží, sklo-porcelán, textilní galanterie apod.
Obchodní domy Obchodní domy nabízejí široký a hluboký sortiment nepotravinářského a potravinářského zboží ve specializovaných prodejních odděleních, soustředěných zpravidla v jedné budově. Počet nabízených druhů dosahuje až 200 000 položek. Jsou typická pro centra měst a regionální nákupní centra, kde plní funkci „ magnetu “, který je jakýmsi pomyslným středem obchodního i turistického dění v oblasti. Jsou tradičně považovány za výhodný typ maloobchodních jednotek, které přinášejí zákazníkovi následující výhody:
· souborný nákup,
· širokou nabídku zboží,
· příjemnou a kvalifikovanou obsluhu,
· nákup pod jednou střechou,
· širokou škálu souvisejících služeb.
Prodejní plocha obchodních domů se pohybuje v průměru od 10-20 tisíc metrů čtverečních.
Provozní a sortimentní náročnost obchodních domů se odráží ve středních a vyšších cenách zboží.
Obchodní domy specializované Zaměřují se především na nepotravinářské zboží, nejčastěji na sortiment odívání a spojené služby. Jsou považovány za doplněk obchodních plno-sortimentních domů. Minimální velikost bývá 1500 m čtverečních. Uplatnění nacházejí v blízkosti plno-sortimentních obchodních domů, centrech měst, v regionálních nákupních střediscích apod. Sortiment zboží bývá hluboký s omezenou šíří. Šíře i hloubka sortimentu se projevuje ve středních a vyšších cenách a střední a vyšší kvalitě zboží. Forma prodeje je kombinovaná – pultový prodej, volný výběr i samoobsluha
Supermarkety Supermarket je označení pro velkokapacitní prodejny s plným sortimentem potravin a základními druhy nepotravinářského zboží, plně nebo převážně využívající formu samoobsluhy, s velikostí prodejní plochy nad 400 m2. Horní hranice prodejní plochy se pohybuje v rozmezí od 800 do 1500 m2. V celkovém počtu cca 5 000 – 10 000 druhů zboží převažují potraviny, oproti nepotravinářskému zboží.
Umístění supermarketu je široké – od okrskové až po centrální vybavenost (i jako součást obchodních domů), regionální nákupní centra, dopravní uzly apod.
Hypermarkety Velké prodejní jednotky se samoobsluhou. Základem tohoto typu prodejny je vždy plný sortiment potravinářského zboží a velký rozsah zboží nepotravinářského ( až 80%).
Všechny hypermarkety zajišťují i občerstvení pro zákazníky. Na rozdíl od supermarketů mají větší prodejní plochu od 3000 do 15 000 m. Bývají umístěny většinou na okraji měst, u dálničních tahů nebo v regionálních nákupních střediscích. Disponují dostatečným počtem parkovacích míst. Základem úspěchu jsou nízké prodejní ceny, v porovnání s klasickými obchodními domy o 30 až 40%.
Diskontní prodejny Diskontně orientované prodejny jsou variantou prodeje zboží, který se objevil v třicátých letech v USA. Vznik této formy prodeje si vynutila vysoká obchodní marže, které neúnosně zvyšovala ceny zboží.
Východiskem bylo zařizování prodejen ve starších opuštěných objektech při velmi levném nebo žádném zařízení, nákupem ve velkém se zaměřením na levnější druhy zboží.
Společné znaky:
· nízké provozní náklady jako základní filozofie,
· zaměření na zboží s rychlou obrátkou, ale dobrým výběrem v nižších a středních cenových hladinách,
· prodává se vždy formou samoobsluhy a rozsah služeb je omezen,
· uplatňují se velké prodejní plochy a racionalizace manipulačních prací - výrazné snížení personálu,
· uplatňují se propracovaná logistická řešení téměř vždy v rámci vertikální kooperace – levný nákup, levné zásobovací kanály,
· pro výstavbu se hledá levný pozemek, racionalizace levných staveb, dbá se na dostatečný počet parkovacích míst,
· prodej zboží převážně přímo z přepravního balení /palet, kartonů/, jen doplňkově u některých druhů také z prodejních regálů,
· zboží nebývá samostatně označeno cenou, k informaci o cenách slouží výrazné cenovky nad jednotlivými místy,
· vyloučením obslužných úseků,
· omezením nebo úplným vyloučením sortimentu, vyžadujícího technicky náročné prodejní zařízení.
Diskontně orientované prodejny se uplatňují ve větších městech, kde se soustřeďuje větší počet obyvatel, aby byl zajištěn prodej ve velkém.
Ve věkovém složení dominují spíše mladí a střední generace. Starší občané využívají tradiční nákupy v běžných prodejnách.
V těchto prodejnách nelze prodávat lahůdkářské zboží – výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky a některé další druhy nepotravinářského zboží, kde je důležitý prodavač – předvedení zboží, poradenská služba atd.
Diskontní prodejny zpravidla nevedou plný sortiment, ale jejich nabídka bývá omezena na 600 – 800 položek.
Doporučená prodejní plocha těchto obchodních jednotek 200 – 600 m2, optimální 400 – 600 m2. Prodejní plocha je umístěna v jednom nebo ve dvou podlažích.
Zařízení je jednoduché skladového typu. Samoobslužný regálový prodej je doplněn prodejem zboží z palet a rolltejnerů.
Ambulantní prodejny Za ambulantní prodej je všeobecně považován :
· pochůzkový prodej (omezen na prodej lehkého zboží v přenosných koších)
· stánkový prodej (tabákové výrobky, noviny, ovoce a zelenina, květiny, občerstvení apod.)
· prodej pojízdných prodejen. U tohoto typu prodeje se uplatňuje dvojí využití :
a) ambulantní prodejny v oblastech s malým osídlením; jedná se zejména o horské a podhorské oblasti, popř. na okraji velkých sídel. Nabízený sortiment je buď smíšený – široký s malou hloubkou nebo specializovaný (maso, uzeniny) – úzký a hluboký. Ceny bývají poměrně vysoké vzhledem k nákladům na přepravu a malému rozsahu prodeje. Je proto logické, že pokud tento typ prodeje nebude podporován ze strany obecních ( městských) úřadů, dojde u něj k trvalému poklesu.
b) ambulantní prodej pro příležitostný prodej (trhy, poutě, slavnosti, sportovní akce apod.). Nabídka omezena na občerstvení, dárky, hračky apod. Ceny bývají vysoké vývojový trend vykazuje stagnaci.
Zásilkový obchod Tento typ obchodu má vedle nesporných výhod i určité nevýhody. Mezi hlavní výhody patří možnost uplatnění průmyslových metod práce a výběr zboží v klidu domova. Mezi nevýhody ; vysoké počáteční investice, vysoké náklady na katalogy a problémy při reklamacích.
Uplatnění nalézá jak na území celého státu tak i za hranicemi. I přes vysoké ceny, ve kterých se promítají náklady na katalog, balné, poštovné atd., je předpověď vývojového trendu tohoto obchodu příznivá.
Obchodní činnost těchto prodejen je zúžena na určitou sortimentní skupinu zboží, příp. na necelou skupinu zboží, či několik podskupin zboží příbuzné a souborné poptávky. Ceny zboží jsou vyšší především proto, že častost ( frekvence) spotřebitelské poptávky je nižší a nízko-obrátkové zboží musí hradit náklady na prodej zboží. Náklady na prodej jsou zvyšovány vysokou odborností personálu a rozsahem poskytovaných doprovodných služeb. Prodej ve specializovaných prodejnách klade vysoké nároky na odbornost prodavačů.
Tyto prodejny nachází uplatnění v průměrných ekonomických podmínkách, ve městech s poměrně velkým soustředěním koupěschopné poptávky. Typický prostor pro uplatnění těchto jednotek vytváří zejména centra, regionální nákupní centra a vybavenost městských obytných obvodů. Typickým představitelem této skupiny prodejen jsou v potravinářském zboží např.: maso, chléb-pečivo, v průmyslovém zboží : konfekce, obuv, kosmetika apod.
Úzce specializované prodejny Tyto prodejny představují nejvyšší stupeň specializace sortimentu zboží. Jejich charakteristickým znakem je omezení sortimentu zboží na podskupinu zboží v rámci jedné třídy zboží a jediné podskupiny zboží. Sortiment je velmi úzký se značnou hloubkou, převažuje zboží občasné a dlouhodobé poptávky. Ceny bývají vyšší, prodej je doprovázen specializovanými službami .
-vysoká koncentrace spotřebitelské poptávky Představiteli těchto úzce specializovaných potravinářských prodejen zboží jsou např.: prodejny uzenin, sýrů; v oboru nepotravinářského zboží: prodejna televizorů, prodejna klobouků, kravat, punčoch apod.
-určitý okruh spotřebitelů, jako např.: prodejny prodávající výrobky pro děti do určitého věku, prodejny zaměřující se na domácí kutily, prodejny „ Auto-Sport“, „Potřeby pro zahrádkáře“ „ Myslivecké potřeby “, apod.
Výhodou úzce specializovaných prodejen je, že umožňuje zákazníkům velký výběr ve vzoru (barvě), velikosti, tvaru (konstrukci) apod., čímž jsou vytvořeny podmínky pro uspokojení i nejnáročnějších zákazníků.
Smíšené prodejny Smíšené prodejny jsou typické tím, že prodávají potravinářské i nepotravinářské zboží, to znamená zboží ze dvou souborů tříd zboží. Jsou umísťovány zejména na venkově a v okrajových částech měst.
Nedostatkem je malý výběr (úzký sortiment) co do hloubky, avšak rozsah zboží je velmi široký, protože jsou zde zastoupeny druhy z obou souborů tříd zboží. Přežívání těchto jednotek umožňuje jednak jejich uplatnění ve venkovském prostoru a rozvolněné zástavbě. Možnou a úspěšnější modifikací tohoto typu prodejny je tzv. „kombinovaná prodejna“, která má už širší znaky specializace než čistě smíšená prodejna. Rozsah sortimentu je omezen na jednu třídu zboží, v dalším stádiu na tři až pět skupin zboží téže třídy.
Jsou to většinou potravinářské prodejny se samoobsluhou. U nepotravinářského zboží jsou to prodejny : obuv, kuchyňské potřeby, drogistické zboží, sklo-porcelán, textilní galanterie apod.
Obchodní domy Obchodní domy nabízejí široký a hluboký sortiment nepotravinářského a potravinářského zboží ve specializovaných prodejních odděleních, soustředěných zpravidla v jedné budově. Počet nabízených druhů dosahuje až 200 000 položek. Jsou typická pro centra měst a regionální nákupní centra, kde plní funkci „ magnetu “, který je jakýmsi pomyslným středem obchodního i turistického dění v oblasti. Jsou tradičně považovány za výhodný typ maloobchodních jednotek, které přinášejí zákazníkovi následující výhody:
· souborný nákup,
· širokou nabídku zboží,
· příjemnou a kvalifikovanou obsluhu,
· nákup pod jednou střechou,
· širokou škálu souvisejících služeb.
Prodejní plocha obchodních domů se pohybuje v průměru od 10-20 tisíc metrů čtverečních.
Provozní a sortimentní náročnost obchodních domů se odráží ve středních a vyšších cenách zboží.
Obchodní domy specializované Zaměřují se především na nepotravinářské zboží, nejčastěji na sortiment odívání a spojené služby. Jsou považovány za doplněk obchodních plno-sortimentních domů. Minimální velikost bývá 1500 m čtverečních. Uplatnění nacházejí v blízkosti plno-sortimentních obchodních domů, centrech měst, v regionálních nákupních střediscích apod. Sortiment zboží bývá hluboký s omezenou šíří. Šíře i hloubka sortimentu se projevuje ve středních a vyšších cenách a střední a vyšší kvalitě zboží. Forma prodeje je kombinovaná – pultový prodej, volný výběr i samoobsluha
Supermarkety Supermarket je označení pro velkokapacitní prodejny s plným sortimentem potravin a základními druhy nepotravinářského zboží, plně nebo převážně využívající formu samoobsluhy, s velikostí prodejní plochy nad 400 m2. Horní hranice prodejní plochy se pohybuje v rozmezí od 800 do 1500 m2. V celkovém počtu cca 5 000 – 10 000 druhů zboží převažují potraviny, oproti nepotravinářskému zboží.
Umístění supermarketu je široké – od okrskové až po centrální vybavenost (i jako součást obchodních domů), regionální nákupní centra, dopravní uzly apod.
Hypermarkety Velké prodejní jednotky se samoobsluhou. Základem tohoto typu prodejny je vždy plný sortiment potravinářského zboží a velký rozsah zboží nepotravinářského ( až 80%).
Všechny hypermarkety zajišťují i občerstvení pro zákazníky. Na rozdíl od supermarketů mají větší prodejní plochu od 3000 do 15 000 m. Bývají umístěny většinou na okraji měst, u dálničních tahů nebo v regionálních nákupních střediscích. Disponují dostatečným počtem parkovacích míst. Základem úspěchu jsou nízké prodejní ceny, v porovnání s klasickými obchodními domy o 30 až 40%.
Diskontní prodejny Diskontně orientované prodejny jsou variantou prodeje zboží, který se objevil v třicátých letech v USA. Vznik této formy prodeje si vynutila vysoká obchodní marže, které neúnosně zvyšovala ceny zboží.
Východiskem bylo zařizování prodejen ve starších opuštěných objektech při velmi levném nebo žádném zařízení, nákupem ve velkém se zaměřením na levnější druhy zboží.
Společné znaky:
· nízké provozní náklady jako základní filozofie,
· zaměření na zboží s rychlou obrátkou, ale dobrým výběrem v nižších a středních cenových hladinách,
· prodává se vždy formou samoobsluhy a rozsah služeb je omezen,
· uplatňují se velké prodejní plochy a racionalizace manipulačních prací - výrazné snížení personálu,
· uplatňují se propracovaná logistická řešení téměř vždy v rámci vertikální kooperace – levný nákup, levné zásobovací kanály,
· pro výstavbu se hledá levný pozemek, racionalizace levných staveb, dbá se na dostatečný počet parkovacích míst,
· prodej zboží převážně přímo z přepravního balení /palet, kartonů/, jen doplňkově u některých druhů také z prodejních regálů,
· zboží nebývá samostatně označeno cenou, k informaci o cenách slouží výrazné cenovky nad jednotlivými místy,
· vyloučením obslužných úseků,
· omezením nebo úplným vyloučením sortimentu, vyžadujícího technicky náročné prodejní zařízení.
Diskontně orientované prodejny se uplatňují ve větších městech, kde se soustřeďuje větší počet obyvatel, aby byl zajištěn prodej ve velkém.
Ve věkovém složení dominují spíše mladí a střední generace. Starší občané využívají tradiční nákupy v běžných prodejnách.
V těchto prodejnách nelze prodávat lahůdkářské zboží – výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky a některé další druhy nepotravinářského zboží, kde je důležitý prodavač – předvedení zboží, poradenská služba atd.
Diskontní prodejny zpravidla nevedou plný sortiment, ale jejich nabídka bývá omezena na 600 – 800 položek.
Doporučená prodejní plocha těchto obchodních jednotek 200 – 600 m2, optimální 400 – 600 m2. Prodejní plocha je umístěna v jednom nebo ve dvou podlažích.
Zařízení je jednoduché skladového typu. Samoobslužný regálový prodej je doplněn prodejem zboží z palet a rolltejnerů.
Ambulantní prodejny Za ambulantní prodej je všeobecně považován :
· pochůzkový prodej (omezen na prodej lehkého zboží v přenosných koších)
· stánkový prodej (tabákové výrobky, noviny, ovoce a zelenina, květiny, občerstvení apod.)
· prodej pojízdných prodejen. U tohoto typu prodeje se uplatňuje dvojí využití :
a) ambulantní prodejny v oblastech s malým osídlením; jedná se zejména o horské a podhorské oblasti, popř. na okraji velkých sídel. Nabízený sortiment je buď smíšený – široký s malou hloubkou nebo specializovaný (maso, uzeniny) – úzký a hluboký. Ceny bývají poměrně vysoké vzhledem k nákladům na přepravu a malému rozsahu prodeje. Je proto logické, že pokud tento typ prodeje nebude podporován ze strany obecních ( městských) úřadů, dojde u něj k trvalému poklesu.
b) ambulantní prodej pro příležitostný prodej (trhy, poutě, slavnosti, sportovní akce apod.). Nabídka omezena na občerstvení, dárky, hračky apod. Ceny bývají vysoké vývojový trend vykazuje stagnaci.
Zásilkový obchod Tento typ obchodu má vedle nesporných výhod i určité nevýhody. Mezi hlavní výhody patří možnost uplatnění průmyslových metod práce a výběr zboží v klidu domova. Mezi nevýhody ; vysoké počáteční investice, vysoké náklady na katalogy a problémy při reklamacích.
Uplatnění nalézá jak na území celého státu tak i za hranicemi. I přes vysoké ceny, ve kterých se promítají náklady na katalog, balné, poštovné atd., je předpověď vývojového trendu tohoto obchodu příznivá.
Smíšené prodejny jsou typické tím, že prodávají potravinářské i nepotravinářské zboží, to znamená zboží ze dvou souborů tříd zboží. Jsou umísťovány zejména na venkově a v okrajových částech měst.
Nedostatkem je malý výběr (úzký sortiment) co do hloubky, avšak rozsah zboží je velmi široký, protože jsou zde zastoupeny druhy z obou souborů tříd zboží. Přežívání těchto jednotek umožňuje jednak jejich uplatnění ve venkovském prostoru a rozvolněné zástavbě. Možnou a úspěšnější modifikací tohoto typu prodejny je tzv. „kombinovaná prodejna“, která má už širší znaky specializace než čistě smíšená prodejna. Rozsah sortimentu je omezen na jednu třídu zboží, v dalším stádiu na tři až pět skupin zboží téže třídy.
Jsou to většinou potravinářské prodejny se samoobsluhou. U nepotravinářského zboží jsou to prodejny : obuv, kuchyňské potřeby, drogistické zboží, sklo-porcelán, textilní galanterie apod.
Obchodní domy Obchodní domy nabízejí široký a hluboký sortiment nepotravinářského a potravinářského zboží ve specializovaných prodejních odděleních, soustředěných zpravidla v jedné budově. Počet nabízených druhů dosahuje až 200 000 položek. Jsou typická pro centra měst a regionální nákupní centra, kde plní funkci „ magnetu “, který je jakýmsi pomyslným středem obchodního i turistického dění v oblasti. Jsou tradičně považovány za výhodný typ maloobchodních jednotek, které přinášejí zákazníkovi následující výhody:
· souborný nákup,
· širokou nabídku zboží,
· příjemnou a kvalifikovanou obsluhu,
· nákup pod jednou střechou,
· širokou škálu souvisejících služeb.
Prodejní plocha obchodních domů se pohybuje v průměru od 10-20 tisíc metrů čtverečních.
Provozní a sortimentní náročnost obchodních domů se odráží ve středních a vyšších cenách zboží.
Obchodní domy specializované Zaměřují se především na nepotravinářské zboží, nejčastěji na sortiment odívání a spojené služby. Jsou považovány za doplněk obchodních plno-sortimentních domů. Minimální velikost bývá 1500 m čtverečních. Uplatnění nacházejí v blízkosti plno-sortimentních obchodních domů, centrech měst, v regionálních nákupních střediscích apod. Sortiment zboží bývá hluboký s omezenou šíří. Šíře i hloubka sortimentu se projevuje ve středních a vyšších cenách a střední a vyšší kvalitě zboží. Forma prodeje je kombinovaná – pultový prodej, volný výběr i samoobsluha
Supermarkety Supermarket je označení pro velkokapacitní prodejny s plným sortimentem potravin a základními druhy nepotravinářského zboží, plně nebo převážně využívající formu samoobsluhy, s velikostí prodejní plochy nad 400 m2. Horní hranice prodejní plochy se pohybuje v rozmezí od 800 do 1500 m2. V celkovém počtu cca 5 000 – 10 000 druhů zboží převažují potraviny, oproti nepotravinářskému zboží.
Umístění supermarketu je široké – od okrskové až po centrální vybavenost (i jako součást obchodních domů), regionální nákupní centra, dopravní uzly apod.
Hypermarkety Velké prodejní jednotky se samoobsluhou. Základem tohoto typu prodejny je vždy plný sortiment potravinářského zboží a velký rozsah zboží nepotravinářského ( až 80%).
Všechny hypermarkety zajišťují i občerstvení pro zákazníky. Na rozdíl od supermarketů mají větší prodejní plochu od 3000 do 15 000 m. Bývají umístěny většinou na okraji měst, u dálničních tahů nebo v regionálních nákupních střediscích. Disponují dostatečným počtem parkovacích míst. Základem úspěchu jsou nízké prodejní ceny, v porovnání s klasickými obchodními domy o 30 až 40%.
Diskontní prodejny Diskontně orientované prodejny jsou variantou prodeje zboží, který se objevil v třicátých letech v USA. Vznik této formy prodeje si vynutila vysoká obchodní marže, které neúnosně zvyšovala ceny zboží.
Východiskem bylo zařizování prodejen ve starších opuštěných objektech při velmi levném nebo žádném zařízení, nákupem ve velkém se zaměřením na levnější druhy zboží.
Společné znaky:
· nízké provozní náklady jako základní filozofie,
· zaměření na zboží s rychlou obrátkou, ale dobrým výběrem v nižších a středních cenových hladinách,
· prodává se vždy formou samoobsluhy a rozsah služeb je omezen,
· uplatňují se velké prodejní plochy a racionalizace manipulačních prací - výrazné snížení personálu,
· uplatňují se propracovaná logistická řešení téměř vždy v rámci vertikální kooperace – levný nákup, levné zásobovací kanály,
· pro výstavbu se hledá levný pozemek, racionalizace levných staveb, dbá se na dostatečný počet parkovacích míst,
· prodej zboží převážně přímo z přepravního balení /palet, kartonů/, jen doplňkově u některých druhů také z prodejních regálů,
· zboží nebývá samostatně označeno cenou, k informaci o cenách slouží výrazné cenovky nad jednotlivými místy,
· vyloučením obslužných úseků,
· omezením nebo úplným vyloučením sortimentu, vyžadujícího technicky náročné prodejní zařízení.
Diskontně orientované prodejny se uplatňují ve větších městech, kde se soustřeďuje větší počet obyvatel, aby byl zajištěn prodej ve velkém.
Ve věkovém složení dominují spíše mladí a střední generace. Starší občané využívají tradiční nákupy v běžných prodejnách.
V těchto prodejnách nelze prodávat lahůdkářské zboží – výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky a některé další druhy nepotravinářského zboží, kde je důležitý prodavač – předvedení zboží, poradenská služba atd.
Diskontní prodejny zpravidla nevedou plný sortiment, ale jejich nabídka bývá omezena na 600 – 800 položek.
Doporučená prodejní plocha těchto obchodních jednotek 200 – 600 m2, optimální 400 – 600 m2. Prodejní plocha je umístěna v jednom nebo ve dvou podlažích.
Zařízení je jednoduché skladového typu. Samoobslužný regálový prodej je doplněn prodejem zboží z palet a rolltejnerů.
Ambulantní prodejny Za ambulantní prodej je všeobecně považován :
· pochůzkový prodej (omezen na prodej lehkého zboží v přenosných koších)
· stánkový prodej (tabákové výrobky, noviny, ovoce a zelenina, květiny, občerstvení apod.)
· prodej pojízdných prodejen. U tohoto typu prodeje se uplatňuje dvojí využití :
a) ambulantní prodejny v oblastech s malým osídlením; jedná se zejména o horské a podhorské oblasti, popř. na okraji velkých sídel. Nabízený sortiment je buď smíšený – široký s malou hloubkou nebo specializovaný (maso, uzeniny) – úzký a hluboký. Ceny bývají poměrně vysoké vzhledem k nákladům na přepravu a malému rozsahu prodeje. Je proto logické, že pokud tento typ prodeje nebude podporován ze strany obecních ( městských) úřadů, dojde u něj k trvalému poklesu.
b) ambulantní prodej pro příležitostný prodej (trhy, poutě, slavnosti, sportovní akce apod.). Nabídka omezena na občerstvení, dárky, hračky apod. Ceny bývají vysoké vývojový trend vykazuje stagnaci.
Zásilkový obchod Tento typ obchodu má vedle nesporných výhod i určité nevýhody. Mezi hlavní výhody patří možnost uplatnění průmyslových metod práce a výběr zboží v klidu domova. Mezi nevýhody ; vysoké počáteční investice, vysoké náklady na katalogy a problémy při reklamacích.
Uplatnění nalézá jak na území celého státu tak i za hranicemi. I přes vysoké ceny, ve kterých se promítají náklady na katalog, balné, poštovné atd., je předpověď vývojového trendu tohoto obchodu příznivá.
Zaměřují se především na nepotravinářské zboží, nejčastěji na sortiment odívání a spojené služby. Jsou považovány za doplněk obchodních plno-sortimentních domů. Minimální velikost bývá
Supermarkety Supermarket je označení pro velkokapacitní prodejny s plným sortimentem potravin a základními druhy nepotravinářského zboží, plně nebo převážně využívající formu samoobsluhy, s velikostí prodejní plochy nad 400 m2. Horní hranice prodejní plochy se pohybuje v rozmezí od 800 do 1500 m2. V celkovém počtu cca 5 000 – 10 000 druhů zboží převažují potraviny, oproti nepotravinářskému zboží.
Umístění supermarketu je široké – od okrskové až po centrální vybavenost (i jako součást obchodních domů), regionální nákupní centra, dopravní uzly apod.
Hypermarkety Velké prodejní jednotky se samoobsluhou. Základem tohoto typu prodejny je vždy plný sortiment potravinářského zboží a velký rozsah zboží nepotravinářského ( až 80%).
Všechny hypermarkety zajišťují i občerstvení pro zákazníky. Na rozdíl od supermarketů mají větší prodejní plochu od 3000 do 15 000 m. Bývají umístěny většinou na okraji měst, u dálničních tahů nebo v regionálních nákupních střediscích. Disponují dostatečným počtem parkovacích míst. Základem úspěchu jsou nízké prodejní ceny, v porovnání s klasickými obchodními domy o 30 až 40%.
Diskontní prodejny Diskontně orientované prodejny jsou variantou prodeje zboží, který se objevil v třicátých letech v USA. Vznik této formy prodeje si vynutila vysoká obchodní marže, které neúnosně zvyšovala ceny zboží.
Východiskem bylo zařizování prodejen ve starších opuštěných objektech při velmi levném nebo žádném zařízení, nákupem ve velkém se zaměřením na levnější druhy zboží.
Společné znaky:
· nízké provozní náklady jako základní filozofie,
· zaměření na zboží s rychlou obrátkou, ale dobrým výběrem v nižších a středních cenových hladinách,
· prodává se vždy formou samoobsluhy a rozsah služeb je omezen,
· uplatňují se velké prodejní plochy a racionalizace manipulačních prací - výrazné snížení personálu,
· uplatňují se propracovaná logistická řešení téměř vždy v rámci vertikální kooperace – levný nákup, levné zásobovací kanály,
· pro výstavbu se hledá levný pozemek, racionalizace levných staveb, dbá se na dostatečný počet parkovacích míst,
· prodej zboží převážně přímo z přepravního balení /palet, kartonů/, jen doplňkově u některých druhů také z prodejních regálů,
· zboží nebývá samostatně označeno cenou, k informaci o cenách slouží výrazné cenovky nad jednotlivými místy,
· vyloučením obslužných úseků,
· omezením nebo úplným vyloučením sortimentu, vyžadujícího technicky náročné prodejní zařízení.
Diskontně orientované prodejny se uplatňují ve větších městech, kde se soustřeďuje větší počet obyvatel, aby byl zajištěn prodej ve velkém.
Ve věkovém složení dominují spíše mladí a střední generace. Starší občané využívají tradiční nákupy v běžných prodejnách.
V těchto prodejnách nelze prodávat lahůdkářské zboží – výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky a některé další druhy nepotravinářského zboží, kde je důležitý prodavač – předvedení zboží, poradenská služba atd.
Diskontní prodejny zpravidla nevedou plný sortiment, ale jejich nabídka bývá omezena na 600 – 800 položek.
Doporučená prodejní plocha těchto obchodních jednotek 200 – 600 m2, optimální 400 – 600 m2. Prodejní plocha je umístěna v jednom nebo ve dvou podlažích.
Zařízení je jednoduché skladového typu. Samoobslužný regálový prodej je doplněn prodejem zboží z palet a rolltejnerů.
Ambulantní prodejny Za ambulantní prodej je všeobecně považován :
· pochůzkový prodej (omezen na prodej lehkého zboží v přenosných koších)
· stánkový prodej (tabákové výrobky, noviny, ovoce a zelenina, květiny, občerstvení apod.)
· prodej pojízdných prodejen. U tohoto typu prodeje se uplatňuje dvojí využití :
a) ambulantní prodejny v oblastech s malým osídlením; jedná se zejména o horské a podhorské oblasti, popř. na okraji velkých sídel. Nabízený sortiment je buď smíšený – široký s malou hloubkou nebo specializovaný (maso, uzeniny) – úzký a hluboký. Ceny bývají poměrně vysoké vzhledem k nákladům na přepravu a malému rozsahu prodeje. Je proto logické, že pokud tento typ prodeje nebude podporován ze strany obecních ( městských) úřadů, dojde u něj k trvalému poklesu.
b) ambulantní prodej pro příležitostný prodej (trhy, poutě, slavnosti, sportovní akce apod.). Nabídka omezena na občerstvení, dárky, hračky apod. Ceny bývají vysoké vývojový trend vykazuje stagnaci.
Zásilkový obchod Tento typ obchodu má vedle nesporných výhod i určité nevýhody. Mezi hlavní výhody patří možnost uplatnění průmyslových metod práce a výběr zboží v klidu domova. Mezi nevýhody ; vysoké počáteční investice, vysoké náklady na katalogy a problémy při reklamacích.
Uplatnění nalézá jak na území celého státu tak i za hranicemi. I přes vysoké ceny, ve kterých se promítají náklady na katalog, balné, poštovné atd., je předpověď vývojového trendu tohoto obchodu příznivá.
Velké prodejní jednotky se samoobsluhou. Základem tohoto typu prodejny je vždy plný sortiment potravinářského zboží a velký rozsah zboží nepotravinářského ( až 80%).
Všechny hypermarkety zajišťují i občerstvení pro zákazníky. Na rozdíl od supermarketů mají větší prodejní plochu od 3000 do
Diskontní prodejny Diskontně orientované prodejny jsou variantou prodeje zboží, který se objevil v třicátých letech v USA. Vznik této formy prodeje si vynutila vysoká obchodní marže, které neúnosně zvyšovala ceny zboží.
Východiskem bylo zařizování prodejen ve starších opuštěných objektech při velmi levném nebo žádném zařízení, nákupem ve velkém se zaměřením na levnější druhy zboží.
Společné znaky:
· nízké provozní náklady jako základní filozofie,
· zaměření na zboží s rychlou obrátkou, ale dobrým výběrem v nižších a středních cenových hladinách,
· prodává se vždy formou samoobsluhy a rozsah služeb je omezen,
· uplatňují se velké prodejní plochy a racionalizace manipulačních prací - výrazné snížení personálu,
· uplatňují se propracovaná logistická řešení téměř vždy v rámci vertikální kooperace – levný nákup, levné zásobovací kanály,
· pro výstavbu se hledá levný pozemek, racionalizace levných staveb, dbá se na dostatečný počet parkovacích míst,
· prodej zboží převážně přímo z přepravního balení /palet, kartonů/, jen doplňkově u některých druhů také z prodejních regálů,
· zboží nebývá samostatně označeno cenou, k informaci o cenách slouží výrazné cenovky nad jednotlivými místy,
· vyloučením obslužných úseků,
· omezením nebo úplným vyloučením sortimentu, vyžadujícího technicky náročné prodejní zařízení.
Diskontně orientované prodejny se uplatňují ve větších městech, kde se soustřeďuje větší počet obyvatel, aby byl zajištěn prodej ve velkém.
Ve věkovém složení dominují spíše mladí a střední generace. Starší občané využívají tradiční nákupy v běžných prodejnách.
V těchto prodejnách nelze prodávat lahůdkářské zboží – výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky a některé další druhy nepotravinářského zboží, kde je důležitý prodavač – předvedení zboží, poradenská služba atd.
Diskontní prodejny zpravidla nevedou plný sortiment, ale jejich nabídka bývá omezena na 600 – 800 položek.
Doporučená prodejní plocha těchto obchodních jednotek 200 – 600 m2, optimální 400 – 600 m2. Prodejní plocha je umístěna v jednom nebo ve dvou podlažích.
Zařízení je jednoduché skladového typu. Samoobslužný regálový prodej je doplněn prodejem zboží z palet a rolltejnerů.
Ambulantní prodejny Za ambulantní prodej je všeobecně považován :
· pochůzkový prodej (omezen na prodej lehkého zboží v přenosných koších)
· stánkový prodej (tabákové výrobky, noviny, ovoce a zelenina, květiny, občerstvení apod.)
· prodej pojízdných prodejen. U tohoto typu prodeje se uplatňuje dvojí využití :
a) ambulantní prodejny v oblastech s malým osídlením; jedná se zejména o horské a podhorské oblasti, popř. na okraji velkých sídel. Nabízený sortiment je buď smíšený – široký s malou hloubkou nebo specializovaný (maso, uzeniny) – úzký a hluboký. Ceny bývají poměrně vysoké vzhledem k nákladům na přepravu a malému rozsahu prodeje. Je proto logické, že pokud tento typ prodeje nebude podporován ze strany obecních ( městských) úřadů, dojde u něj k trvalému poklesu.
b) ambulantní prodej pro příležitostný prodej (trhy, poutě, slavnosti, sportovní akce apod.). Nabídka omezena na občerstvení, dárky, hračky apod. Ceny bývají vysoké vývojový trend vykazuje stagnaci.
Zásilkový obchod Tento typ obchodu má vedle nesporných výhod i určité nevýhody. Mezi hlavní výhody patří možnost uplatnění průmyslových metod práce a výběr zboží v klidu domova. Mezi nevýhody ; vysoké počáteční investice, vysoké náklady na katalogy a problémy při reklamacích.
Uplatnění nalézá jak na území celého státu tak i za hranicemi. I přes vysoké ceny, ve kterých se promítají náklady na katalog, balné, poštovné atd., je předpověď vývojového trendu tohoto obchodu příznivá.
Za ambulantní prodej je všeobecně považován :
· pochůzkový prodej (omezen na prodej lehkého zboží v přenosných koších)
· stánkový prodej (tabákové výrobky, noviny, ovoce a zelenina, květiny, občerstvení apod.)
· prodej pojízdných prodejen. U tohoto typu prodeje se uplatňuje dvojí využití :
a) ambulantní prodejny v oblastech s malým osídlením; jedná se zejména o horské a podhorské oblasti, popř. na okraji velkých sídel. Nabízený sortiment je buď smíšený – široký s malou hloubkou nebo specializovaný (maso, uzeniny) – úzký a hluboký. Ceny bývají poměrně vysoké vzhledem k nákladům na přepravu a malému rozsahu prodeje. Je proto logické, že pokud tento typ prodeje nebude podporován ze strany obecních ( městských) úřadů, dojde u něj k trvalému poklesu.
b) ambulantní prodej pro příležitostný prodej (trhy, poutě, slavnosti, sportovní akce apod.). Nabídka omezena na občerstvení, dárky, hračky apod. Ceny bývají vysoké vývojový trend vykazuje stagnaci.