Med
Med
Med je hodnotná přírodní potravina vytvořená společenstvím včel ze sesbíraných sladkých šťáv květin (nektaru) či stromů (medovice). Tyto sladké šťávy včely přetvářejí, kombinují a obohacují svými specifickými látkami, ukládají a nechávají zrát v plástech. Med slouží včelám po celé zimní období jako potrava. Včelí med obsahuje převážně monosacharidy (glukózu neboli cukr hroznový a fruktózu neboli cukr ovocný), v různém množství a poměru podle zdrojů včelí pastvy. Těchto jednoduchých cukrů organizmus člověka téměř bezpracně a bez enzymatické zátěže využívá.
Po vstupu do EU rozlišujeme 2 druhy medu: Květový (nektarový) a medovicový (zpravidla tmavší, což způsobují rostlinná barviva v míze dřevin). Název "med smíšený" je již věcí historie (obsahoval podíl jak květových, tak medovicových medů). Název med lesní je zavádějící, protože včely v lese nosí většinou nektar květový - tedy takový, jaký většinou je. Květový med je přírodní koncentrát nektarů z květin rostlin. Obsahuje pylová zrna různých rostlin, které obohacují med o významné přírodní látky s povzbuzujícími účinky - rostlinné hormony, éterické oleje, aromatické látky apod. Med medovicový v porovnání s květovými medy obsahují více fruktózy a dextrinů, ale hlavně větší množství minerálních látek a stopových prvků.
Med je nejen vynikající potravinou, ale i pomocným lékem na mnohé nemoci. Med působí protizánětlivě, zlepšuje trávení, posiluje psychiku a srdce a zlepšuje dokonce spánek. Konkrétně se používá při léčbě nemocí srdce, jater, žaludku, střev, ledvin, močového ústrojí, chřipkových onemocnění, černého kašle, tuberkulózy plic. Požíváním medu se také rozšiřují krevní cévy, což je důležité při léčbě vysokého krevního tlaku. Také se doporučuje přikládat med na rány a popáleniny.V plastické chirurgii při transplantaci kůže zjistili, že rány se rychleji a bez komplikací hojí, když pacient dostává stravu doplněnou medem. Med je účinnou látkou při léčení otrav, hlavně houbami, protože krev otrávených ztrácí největší část glukózy, která se vhodně nahrazuje medem. Medem podávaným před spaním se mírní nervová vyčerpanost a léčí nespavost.
Med je považován za jedno z nejsilnějších přírodních antibiotik, je známý především svojí schopností ničit baktérie. Předtím, než lidé začali používat chemicky vyrobená antibiotika, med byl nedílnou součástí domácí lékárny. Všichni určitě známe alespoň jeden ze starých a osvědčených receptů pro léčení nemocí dýchacích cest, kdy se med podává samotný nebo v kombinaci například s bylinkovými čaji, cibulí, česnekem, lékořicí, zázvorem, citronem, teplým mlékem a mnohými dalšími ingrediencemi, urychlujícími léčení. Tyto recepty se mohou lišit doslova 'dům od domu', jisté je, že fungují. Med díky svému složení prokazatelně ničí poměrně velkou skupinu mikroorganismů, se kterými si naše tělo neporadí, přitom nemá neblahé vedlejší účinky chemických antibiotik. Ať ho užíváme jakkoliv, samotný na lžičku nebo jako součást oblíbeného receptu, důležité je začít ho užívat včas, už při prvních příznacích nemocí, a dále pak pravidelně několikrát denně až do úplného vyléčení. (při používání medu jako sladidla do teplých nápojů je důležité vědět, že při teplotách vyšších než 45-50°C se ničí jeho účinné látky, proto med nikdy nedáváme do horkého čaje, ale chvíli počkáme.)
Pravidelným užíváním medu ale můžeme také onemocněním předcházet, med je účinná prevence nachlazení, angín, zánětů průdušek a horních cest dýchacích, rýmy a pod. Protože mikroorganismy způsobující tyto nemoci dokáže ničit už v samém zárodku, zabraňuje jejich rozmnožování a šíření v našem těle. Zároveň ale díky mnohým, výše jmenovaným obsaženým látkám účinně posiluje naši imunitu, zásobuje nás vitaminy, minerály, aminokyselinami apod., zlepšuje funkci našich vnitřních orgánů a tělo tak činní celkově odolnějším.
Med obsahuje:- fruktózu (30-38%)
- glukózu (26-33%)
- sacharózu (1-10%)
- vyšší cukry (1-10%)
- vodu (17-20%)
- bílkoviny (0,1 - 0,5 %: jejich obsah je různý podle původu medu)
- enzymy (0,1-0,6%: glukozooxidáza, fosfatáza, invertáza, diastáza, kataláza)
- vitamíny A, B1, B2, B6, B12, C, D, H, K, E, P
- vonné látky
- barviva (karoten, flavony)
- pylová zrnka
- různé minerální látky (vápník, fosfor, draslík, sodík, chlór, síra, hořčík, železo, křemík, mangan aj.)
- včelí mateří kašičku
- volné organické kyseliny (0,1-0,5%: pyrohroznová, glukonová, jablečná, citronová aj.)
- aminokyseliny (0,1-0,5%)
Dalším produktem vyráběným včelami je mateří kašička, kterou vyrábějí včely dělnice pro vybrané larvy, z nichž se později mají stát včelí královny. Je bohatým přírodním zdrojem pantotenové kyseliny (která se nachází i v jiných potravinách) a výhradním přírodním zdrojem nezvyklé mastné kyseliny (10-hydroxy-2-decenové kyseliny), jíž se některé údajné účinky kašičky přisuzují. Mateří kašička se doporučuje jako lék na otupělost a únavu. Její vyhlášené léčivé účinky však dosud žádné vědecké důkazy nepodpořily.
Med se z jedné čtvrtiny skládá z vody, a proto je méně kalorický než cukr - na 100 g medu připadá 288 kcal, na stejnou hmotnost rafinovaného cukru 394 kcal. Pokud však při vaření nahrazujete cukr medem, uvědomte si, že med je hustší, a proto lžíce medu váží víc než lžíce cukru. Budete-li med měřit spíš objemově než podle váhy, může se vám stát, že množství kalorií nevědomky zvýšíte.
Med nesmí být zahřátý na teplotu vyšší než 46°C, jinak ztrácí většinu vitamínů a enzymů - takový med je již nestravitelný pro naše tělo, je bezcenný. Proces krystalizace medu je běžný u všech medů s vyšším obsahem glukózy. Proto medy lipové, řepkové, jetelové, medovicové a vřesové po určité době od vytočení zkrystalizují, zatímco jednodruhový med akátový s vyšším podílem fruktózy nezkrystalizuje nikdy. V žádném případě však není krystalizace na závadu. Zkrystalizovaný med je naopak známkou pravosti (výjimkou je právě akátový med).