13. hodina Textilní vlákna, přírodní rostlinná vlákna a živočišná vlákna
13. hodina textilní vlákna, přírodní rostlinná vlákna a živočišná vlákna
TEXTILNÍ VLÁKNA
Základní surovinou pro průmyslovou výrobu textilního zboží jsou textilní vlákna. Základní podmínkou pro použití textilního vlákna je jeho spřadatelnost, tj. možnost vytvořit ze svazku vláken přízi (nit). Nespřadatelná vlákna jsou použitelná pouze v omezené míře jako výplňkový nebo vycpávkový materiál. Z technického i ekonomického hlediska je stále výhodnější vytvářet směsi dvou i více druhů vláken, neboť kombinace vlastností textilních vláken směsi poskytuje velmi dobré nebo i zcela nové užitné vlastnosti.
Podle ČSN se textilní vlákna dělí s ohledem na původ a chemické složení na:
- přírodní textilní vlákna rostlinného, živočišného a minerálního původu,
- chemická textilní vlákna vyrobená z přírodních a syntetických polymerů připravených chemickou technologií;
- hutnická textilní vlákna vyráběná hutnickou technologií převážně ze skla a čistých kovů nebo jejich slitin.
Nejvýznamnější vlastnosti textilních vláken souvisejí s původem a chemickým složením vlákna, jeho délkou, jemností a stejnoměrností, pevností v tahu, tažností a pružností, navlhavostí, tvárlivostí, odolností vůči vyšším teplotám (při praní a žehlení), stálostí na světle a odolností vůči chemickým prostředkům při čištění a praní apod.
Přírodní rostlinná vlákna
Bavlna patří mezi nejstarší textilní vlákna. Získává se z tobolky bavlníku, kde vyrůstá na semenu jemné, až
Bavlna velmi dobře přijímá vlhkost a saje pot. Z hygienického hlediska je vhodná pro celý sortiment osobního, stolního a ložního prádla. Kromě toho se uplatňuje v širokém sortimentu textilních výrobků jak čistá, tak i ve směsích, zejména ve tkaninách a úpletech šatových a oblekových, dekoračních, v sortimentu přízí, šicích nití, krajek apod. Z chemických úprav je významné mercerování, které zvyšuje její lesk a pevnost.
Len je naší typickou domácí textilní rostlinou, pěstovanou převážně v podhorských oblastech. Lněné vlákno se získává rosením, máčením, lámáním a drhnutím zralých stonků rostlin. Tím se od dřevnaté části stonku uvolní svazečky jemných lýkových vláken. Následujícím vochlováním se pak jednotlivá vlákna rozčešou a nakypří a jsou tak připravena pro další textilní zpracování. Barva neběleného lnu je šedohnědá, až nazelenalá. Bělený len má barvu bílou. Len je na omak chladivý, má i za vlhka velmi dobrou pevnost, je málo pružný a snáší bez poškození vyvářku při
Konopí, juta, sisal a kokos poskytují též vlákna, která lze zpracovávat textilními postupy. Tato vlákna jsou však obvykle barevná a jejich hlavním nedostatkem je drsnost a v důsledku silného zdřevnatění i tuhost a nepoddajnost. Tato vlákna se většinou zpracovávají na motouzy a příze pro výrobu koberců a rohoží a běžně se používají na výrobu pytlů a dalších druhů textilních obalů. Dále slouží jako podklad podlahových krytin, pro výrobu linolea apod.
Přírodní živočišná vlákna
Vlna patří mezi nejušlechtilejší vlákna používaná pro oděvní účely. Získává se především stříháním srsti ovce domácí. Velmi jakostní je vlna velbloudí, vlna kozy kašmírské a kozy angorské, označovaná v obchodě jako vlna mohérová, a vlna angorských králíků. Textilními postupy se zpracovávají též telecí a hovězí chlupy na hrubé tkaniny a technické plsti, koňské žíně na výztuhové tkaniny a síta a zaječí a králičí srsti na kloboučnické výrobky. Živočišné vlákno vyrůstá jako chlup z pokožky. Skládá se z čisté bílkoviny, tzv. keratinu, který je příbuzný rohovině. Nerozpouští se ve vodě, avšak účinkem horké vody bobtná a na povrchu mazovatí. Proto se všechna tato vlákna účinkem horké vody a třením spojují a vytvářejí mechanicky pevnou plst. Na širokém sortimentu vlněného textilního zboží se podílí především ovčí vlna. Mezi její význačné vlastnosti patří pružnost, tvárlivost, hřejivost a příjemný omak. Jakost ovčí vlny se posuzuje zejména podle délky vlákna, jemnosti, obloučkovitosti a barvy. Vliv na jakost surové ovčí vlny má druh plemena chovaných ovcí, oblast chovu, způsob stříhání, stupeň znečištění a případného poškození atd. Všechna tato vlákna mají na povrchu pokožkovou vrstvu skládající se z plochých dlaždicovitých buněk. Jemná vlákna označovaná názvem podsada žádnou jinou význačnou strukturu nemají. U hrubých vláken (pesíků) prochází navíc středem vlákna sloupec obvykle tmavých hranolovitých buněk, které vytvářejí tzv. dřeňovou vrstvu. Tato vlákna jsou proto tlustší, méně pružná, obvykle barevná a mají podstatně nižší jakost. Vlna je výborně spřadatelná a díky obloučkovitosti a jemnému povrchovému reliéfu pokožkových buněk má velmi dobrou soudržnost v přízi, která je měkká, kyprá a na omak velmi příjemná. Protože se vlna velmi dobře směšuje s ostatními textilními vlákny, vyrábí se kromě 100% vlněné příze celá řada směsí (manipulací) ponejvíce s viskózovou a polyesterovou stříží Vlna se dobře barví a vyznačuje se dobrou stálostí vybarvení a živými odstíny v široké škále barev. Z vlny se vyrábí bohatý sortiment svrchního ošacení, prádla a ostatního kusového zboží, oděvních doplňků, potahových a dekoračních tkanin, koberců, plstí a technických tkanin a výrobků. Současně se zbožím ze střižní vlny přicházejí do obchodu i výrobky z vlny regenerované, tj. z vlny již použité, kterou prádelny získávají ze starých vlněných textilií.
Přírodní hedvábí patří mezi vlákna živočišná a svým chemickým složením je těmto vláknům velmi příbuzné. Je však mnohem jemnější a nemá ani při silném zvětšení pod mikroskopem patrnou žádnou povrchovou strukturu. Vzniká tuhnutím tekutiny, kterou vylučuje housenka bource morušového a čínského bource dubového vytvářející zámotek neboli kokon. Vlákna jsou navzájem spojena hedvábným klihem (tzv. sericinem), který zvyšuje pevnost zámotku. Při zpracování se vlákno ze zámotku odvíjí a tak se získá asi